1983 Kde sledovat, upozornění na nový díl, hodnocení

Dokument Elizavety Listovové se věnuje jednomu z nejnapjatějších a nejméně známých období studené války. Na rozdíl od karibské krize, kdy svět stál na pokraji jaderné války před očima všech, se události roku 1983 vyvíjely tak živelně, že lidstvo mohlo zaniknout, aniž by vůbec pochopilo, co se stalo.

V roce 1983, na vrcholu horlivého politického střetu s jeho salvami z hlavních propagandistických ráží, přichází celá řada náhod, z nichž se každá jen zázrakem nestala počátkem konce civilizace.

V noci na 1. září 1983 sestřelila sovětská armáda u dálněvýchodního pobřeží cizí letoun, který vnikl více než 500 kilometrů do vzdušného prostoru země. Všechno nasvědčovalo tomu, že jde o americké průzkumné letadlo, takové stroje totiž podél pobřeží SSSR létaly často. Ukázalo se ale, že to byl civilní letoun Korean Airlines, který se z neznámých důvodů odchýlil z obvyklého kurzu.

Necelý měsíc nato se na velitelském stanovišti kosmického stupně systému včasné výstrahy před raketovým útokem spustil poplach: Američané odpálili jaderné rakety směrem na SSSR. Celé politické pozadí napovídalo, že je taková zpráva logická. Během pár minut, které měla bojová směna na vyhodnocení situace, ale její velitel pochopil, že jde o planý poplach způsobený poruchou samotného systému, a přerušil řetěz hlášení, který by nevyhnutelně vedl k rozkazu k odvetnému jadernému úderu.

O měsíc později byly strategické síly Sovětského svazu uvedeny do zvýšené bojové pohotovosti. Podle sovětských vojáků totiž americké strategické síly přešly na pohotovost číslo 1, tedy „jaderná válka je nevyhnutelná“. Zpravodajské služby SSSR a NDR musely vyvinout titánské operativní úsilí, aby zjistily, že vyhlášená nejvyšší bojová pohotovost Američanů je jen cvičení. Země NATO tehdy pořádaly rozsáhlá cvičení, při nichž nacvičovaly odpálení jaderných raket s novými kódy a v režimu rádiového ticha, takže protivník neměl šanci odlišit cvičení od skutečnosti. I tohle mohl být další bod, z něhož není návratu. Američané se navíc o sovětské přemrštěné reakci nedozvěděli hned. A když se to dozvěděli, dlouho nevěřili, že se Svaz vážně bojí, že Spojené státy použijí jaderné zbraně jako první.

Ani jeden z těchto potenciálně osudových incidentů se nikdy nedostal na veřejnost. Přesto právě ony přivádějí na pole politických her toho nejdůležitějšího hráče: náhodu. Dokumentární film „1983“ bude o roli náhody v dějinách.